NAČ TEN SPĚCH, PÁNOVÉ A DÁMY?
Ve čtvrtek 28.5. město narychlo schvaluje nový územní plán v rozporu s veřejným zájmem a s množstvím zásadních nedostatků a kritik.
Narychlo schválený nekoncepční územní plán má sloužit desítky let.
Během pár dní od zveřejnění dokumentace o tisících stran proběhne celý schvalovací proces přes výbory, komise, Radu i zastupitele.
Nikdo zřejmě neplánuje dokumentaci přečíst a vyhodnotit. Není to ani v lidských silách.
Veřejné projednání na konci minulého roku k změněné verzi plánu bylo vlastně jen „cvičením pro zabavení veřejnosti“. Dle politiků nebylo údajně již v plánu něco zásadního opravovat. Většina námitek byla zamítnuta jako nepodstatné s tvrzením, že od listopadu bylo dost času si dokumenty přečíst. Vliv veřejnosti na aktuální verzi plánu je tak téměř nulový.
Po 14 letech, kdy naše hlavní město prodlužovalo platnost zastaralého a neustále měněného územního plánu z roku 1999, se nepodařilo přijít s plánem rozvoje, který by nevyvolal tisíce připomínek a množství zásadních kritik ze strany odborné veřejnosti.
Aktuálně – důležité termíny
15. 5. Schválení – Výbor pro územní plán
20. 5. Schválení – Rada HMP
19.5. ZVEŘEJNĚNÍ DOKUMENTACE
26.5. Výbor pro územní rozvoj (bez záznamu/zápisu)
28.5. Zastupitelstvo
PŘIJĎTE NA VEŘEJNÉ PROJEDNÁNÍ a pomozte obhájit požadavky na opravu chyb a nefunkčnosti plánu
1.9. Poslední verze plánu má vstoupit v platnost bez úprav nedostatků
PODPOŘTE POŽADAVEK INICIATIVY PRAŽANŮ:
POSUNUTÍ TERMÍNU SCHVALOVÁNÍ ALESPOŇ O MĚSÍC TAK, ABY VEŘEJNOST AI ZASTUPITELÉ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ I MAGISTRÁTU MĚLI ČAS SE DOSTATEČNĚ SEZNÁMIT S FINÁLNÍ PODOBOU MATERIÁLŮ, KTERÉ JSOU SCHVALOVÁNY BĚHEM PÁR DNÍ A MAJÍ ZÁSADNÍ DOPAD NA BUDOUCNOST MĚSTA V ŘÁDU DESÍTEK LET.
Co navrhujeme?
Veřejnost i schvalovatelé by měli mít přiměřený čas si zveřejněnou obsáhlou dokumentaci včetně několika tisíc (převážně zamítnutých) připomínek ze strany jednotlivců, spolků i politiků prostudovat a vyhodnotit kvalitu vypořádání námitek a připomínek. Měl by být prostor pro debatu napříč spektrem účastníků.
Podstatné připomínky, jako je např. obrovská nárůst zastavěných ploch a obyvatel bez garance adekvátní vybavenosti, absence stávajících podmínek vybudování zeleně při výstavbě (zelené vnitrobloky mimo parky a stromy na rostlém terénu) a další, by měly být před schválením do územního plánu aplikovány. Regulace podílů vybavenosti by neměla být omezena, ale posílena, a neměla by být aplikována jen plánovací smlouvou (bez vlivu veřejnosti).
Územní studie jako nezbytná a neoddělitelná část územního plánu v transformačních plochách by měly být dokončeny a schváleny dříve nebo nejpozději současně s územním plánem. Ten by však měl výsledky studie promítnout, nikoli určovat.
Nedostatky Metropolitního plánu ohrožují kvalitu života ve městě
Konec zelených vnitrobloků se stromy?
Stávající územní plán, který má být nahrazen novým územním plánem (tzv. Metropolitním plánem), obsahuje požadavky na vznik zeleně v rámci nové výstavby, a to v rozsahu 10 až 65 % plochy, na které stavební záměr vzniká. Tak bylo prostřednictvím tzv. koeficientu zeleně KZ dosud zajištěno, že stavební záměry budou kromě budov a zpevněných ploch obsahovat i plochy zeleně.
Aktuálně uveřejněná podoba Metropolitního plánu však mění princip požadavků na zeleň v rámci nové výstavby. Zaměřuje se sice na parky a veřejná prostranství ulic a náměstí, ale neřeší už samotné stavební plochy. Tam již konkrétní požadavky nestanovuje.
Stávající územní plán
Vyžaduje jasně dané množství zeleně.
Je dána nejen minimální plocha zeleně,
ale i minimální plocha zeleně na rostlém terénu (terén bez podzemních staveb).
Metropolitní plán
Neobsahuje požadavky na zeleň v rámci staveb.
Umožňuje úplné zastavění pozemku podzemními garážemi apod., čímž zmizí možnost v takových plochách vysázet stromy.
Územní studie tato pravidla konkretizuje a např. omezuje hranice ploch s garážemi, vymezuje přesné plochy veřejných prostranství a ulic. Často upřesňuje i jejich charakter.
Vyvracíme mýty kolem koeficientu zeleně:
Vznik zeleně v nové výstavbě bude zaručen plánovacími smlouvami.
NE! Plánovací smlouvy nejsou žádnou zárukou vzniku zeleně, resp. vzniku podstatného množství kvalitní zeleně.
Dostatek zelených ploch je v Metropolitním plánu zajištěn koeficientem maximálního zastavění budovami (Zmax).
NE! Koeficient maximálního zastavění budovami Zmax nemůže vznik ploch zeleně zajistit.
Doplnění požadavků na plochy zeleně v nové výstavbě do Metropolitního plánu by bylo složité.
NE! Doplnění požadavků na plochy zeleně v nové výstavbě do Metropolitního plánu by bylo velmi jednoduché.
Developeři budou dobrovolně z vlastní vůle umísťovat vzrostlou zeleň tam, kde by nemuseli, protože to lidé chtějí.
NE! Již dnes developeři ukazují vzrostlé stromy s košatými korunami primárně na nezávazných vizuálech. Ty ovlivňují rozhodovací proces kupců. Reálná výsadba se často výrazně liší a někdy nesplní ani požadované limity. Byty navíc kupují lidé, kteří v nich neplánují bydlet.
Územní plán bez dokončených územních studií v transformačních plochách není kompletní a funkční. S druhou vrstvou s vyšší mírou detailu se od počátku počítalo.
Příklad z Prahy 9: Územní studie Vysočany měla specifikovat podmínky a koncepci rozvoje v rozsáhlém území Prahy 9 s nejintenzivnější výstavbou v Praze, kde po více než 20 letech nekoncepčního rozvoje dramaticky narůstají deficity infrastruktury a problematické aspekty nedostatečně řízené výstavby. Stejný případ je i studie Kbely – Letňany.
Veřejné projednání studie probíhalo v časové tísni souběžně s Metropolitním plánem a připomínky nebyly dosud vypořádány.